Zpětná vazba

Popravde včerajšia lekcia mi neprišla až taká dobrá ako tie predchádzajúce (možno bola aj laťka celkom vysoko), predtým totiž vždy bol nejaký pekný výstup z hodiny (prevodník meny, test na wikipedii atď.) alebo aspoň som pochopila (skôr či neskôr), že ako tú knižnicu môžem použiť (k čomu to bude dobré). Chýbal mi v tom nejaký pekný kód, ktorý by viditeľne riešil nejakú úlohu (radšej keby ten obrázok nebol tak tajne zakódovaný), včera sme miesto toho akoby celý čas "sa hrali" v notebooku (nebola prítomná nejaká menšia časť hodiny, kde sme mohli skúsiť nakódiť niečo samé, trebars ako otočiť obrázok - ale viac by sa mi to bolo páčilo v textovom editore ako v notebooku). Možno aj kvôli tomu, že som bola na workshope datovej analýzy Pokemonov (ktorý bol celý v notebooku), mi to neprišlo až také super, možno ostatným účastníčkam sa to páčilo. Plus, prečo prosím nebola zapnutá aj tá ďalšia obrazovka na premietanie kódu? Lepšie by som bola vedela stíhať pri opisovaní kódu (prípadne sa nad ním stihla zamyslieť). V každom prípade ďakujem za vysvetlenie princípu zakódovania vodoznakov do obrázkov, z tejto časti hodiny som si odniesla najviac.

Lekce byla úplně super! Hraní si s maticemi mě hrozně bavilo. Nestíhala jsem si ale vůbec psát komentáře, takže doufám, že všechno pochopím i přímo ze zápisu. Bylo to hodně rychlé, ale skoro pořád krásně přehledné.

Sotva jsem stíhala utajené logo na krajtě, u zvukového kouzlení už jsem odpadla.

S tématem jsem se setkala poprvé, byl to zajímavý exkurz do knihovny numpy, něco jako přednáška na VŠ. Sice to nebylo moc interaktivní, ale to bychom si to doma musely nastudovat dopředu a pak bychom možná něco naprogramovaly samy. Mě to baví, Luboši, děláš to dobře.

Cítím závazek napsat zpětnou vazbu, ale zrovna tentokrát se k ní velice těžko odhodlávám. Notebook, a ostatně ani numpy, nebyly mi úplně cizí (obojí jsem už něco málo používala). Takže: stihla jsem si příkazy opsat a zprovoznit v notebooku, ale obsahově to bylo pro mne jak výuka čínštiny. Magic, magic, magic. Neznámé poháněné ještě víc neznámým, ze vzdálené oblastí k ještě vzdálenějším. Mám za sebou dlouhé roky humanitního vzdělání a poprvé ve výuce programování jsem to vnímala jako nepřekonatelnou překážku. Nemám tedy co vytknout srazu samotnému - jen mám pocit, že jsem tentokrát spletla místnosti, nic (kromě notebooku plného magie) jsem si z něho neodnesla.

Použití matic se mně hodně líbilo, také děkuji za vysvětlení vodoznaku.

Lekce se mi líbila, byla docela rychlá, ale dalo se stíhat.

Luboš byl skvěle připraven, klobouk dolů, jak to má promyšlené a jak hezky logicky za sebou pokračuje. Jen mi vadilo, že člověk hodně opisoval a nebyl čas se zamyslet a vyzkoušet si něco. Chyběla mi nějaká samostatná práce. Asi bych uvítala, kdyby se probralo jen jedno téma (buď ten šifrovaný obrázek nebo ten zvuk), ale člověk by si sám zkusil na něco přijít.